Administrative Distance

Síťaři kteří neznají CISCO směrovače možná neví oč se jedná. Proto se článek věnuje jednoduchému úvodu do této problematiky.

Administrative distance je pojem, který lze volně přeložit jako důvěryhodnost zdroje informace. Jedná se o vyjádření důveryhodnosti směrovací informace. Tedy pokud máme na směrovači více informací o stejné cílové sítí (stejná adresa sítě se nachází například ve statické konfiguraci, a zároveň je v protokolu RIP) musí se směrovač nějakým způsobem rozhodnout, kterou informaci má použít pro směrování, které informaci nejvíce důvěřujeme.

Míru důvěryhodnosti (AD) lze vyjádřit číslem 0 až 255, čím nižší je číslo, tím je informace kvalitnější. Směrovače cisco mají základní tabulku hodnot:

Protocol	Administrative distance
Directly connected	0
Static route	1
EIGRP summary route	5
External BGP	20
Internal EIGRP	90
IGRP	100
OSPF	110
IS-IS	115
RIP	120
EGP	140
ODR	160
External EIGRP	170
Internal BGP	200
Unknown	255

Vezměme si příklad, kdy na směrovači máte nastavenou Defaultní bránu (staticky), a zároveň je informace o defaultní bráně v protokolu RIP... vzhledem k tomu, že statická konfirugrace je nastavena administrátorem a pravděpodobně ručně, předpokládá se, že je nejdůvěryhodnější a tudíž se použije statická konfigurace. Vyjádřeno v AD: statická konfigurace (AD 1) má vyšší důveryhodnost než RIP (AD 120).

Toto priorizování informací má obrovskou výhodu při nestandardních událostech. Vy totiž můžete přímo při konfirugraci určit jakou má která informace AD, a tudíž ji "dostat" do směrovací tabulky přesně v okamžik kdy je tam třeba.

Příklady použití:

1. Floating default gateway

Snad nejznámějším použitím je plovoucí defaultní brána. Jedná se o malý trik, kdy administrátor používá primárně dynamický směrovací protokol a jako zálohu, pro případ kdy protokol ještě nezkonvergoval, nebo kdy zkolabuje, čeká v záloze staticky nastavená brána (ta již může vést buď interní sítí, nebo dokonce otevřít nouzový kanál (záložní připojení, ISDN, modem a pod.)

Floating GW se nastavuje například takto:

router(config)#ip route 0.0.0.0 0.0.0.0 fastethernet 0/0 240

Tímto příkazem nastavíte, že pokud nebude z jiného zdroje žádná informace o defaultní bráně, pak se jako defaultní brána využije rozhraní fastethernet 0/0. Administrative distance je v tomto případě nastavena na hodnotu 240, tedy více než kterýkoliv jiný zdroj informace.

2. Migrace mezi směrovacími protokoly

Druhé využití může být při změně směrovacího protokolu v síti. Pokud přecházíme například z směrovacího protokolu RIP na OSPF, pak můžeme dočasně snížit administrační vzdálenost RIPu na hodnotu nižší než OSPF (tím zajistíme, že nedojde při přenastavování k nefunkčnosti sítě) a jakmile jsou všechny směrovače nastavené, a LSA databáze vypadají tak jak mají, můžeme postupně odebírat informace z RIPu. Při konfiguraci máte tedy zaručeno, že chyba, která by se mohla omylem zanést nezpůsobí výpadek sítě.

V případě, že by vás zajímalo více, můžete mne kontaktovat na mailu This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it , článek rozšířím. Nebo se můžete podívat na :

[1] Cisco: What Is Administrative distance?

[2] Wikipedia: Administrative Distance

Comments

Add New